... ještě že naše malá cácorka neumí číst a nechodí sem na můj blog...
... už asi 4 měsíce usíná s námi v posteli, protože se bojí... její starší bratr si totiž hraje s nějakým programem, kdy nafotí či nafilmuje reálné místo a pak k němu přidává počítačové vylepšení ... takže nám už na zahradu spadlo letadlo a tatínkovi od něj shořel záhon se zeleninou... do suterénu gymnázia dopadl satelit ...
... legrační bylo video, kdy nám na chodbě před ložnicí a dětskými pokoji tančil kostlivec... smála se tomu i Kája, dokud nenadešel večer a neměla jít spát... marně vysvětlujeme, že žádní kostlivci neexistují...
... a navíc si já teď dovolím napsat, že několik kostlivců mám doma... ve skříni, v šuplíku, v košíku... rozhodla jsem se tedy měsíc leden vyhlásit Měsícem kostlivců... uvidíme, jestli se nebude protahovat i do února...
... začnu mojí velkou
vlnkovanou dekou, mám ji už dlouho doháčkovanou, ale pořád jsem nevěděla, jak ji dokončit, obháčkovat, aby mi při používání nelezly nitky ven... v hlavě byla i varianta obšití šikmým proužkem, ale ta zase ztroskotávala na tom, že bych na ni musela střihnout do zásob některé French General, které jediné by s ní ladily... a přiznám, že pomalu jsem na ni i zapomněla... před Vánoci na mě vykoukla z košíku zarovnaného novými klubky...
... jiná předsevzetí jsem si do nového roku nedávala... nechávám život plynout...
... žádné předsevzetí... žádné zklamání...
Mějte se krásně!
.jpg)
