... nikdy jsem neměla moc ráda fialovou barvu... jako malá jsem měla nějaký pletený svetřík ve fialové barvě z tak příšerně skřípavého akrylu, že si to dodnes pamatuji... později přišlo období modré, pak černé... a po pubertě jsem zase začala zařazovat i jiné barvy... ale fialovou ne... nesluší mi a také se mi zprotivila, když začátkem 90. let byla snad povinnou barvou na sakách a oblecích všech rádoby podnikatelů, doplněná bílými ponožkami v mokasínách...
... ale doba se mění... uháčkovala jsem naší Káje růžovou čepičku, která se tak zalíbila už větší neteřince, že jsem ráda přislíbila jednu i pro ní... požadavek zněl "musí být fialová"... tak jsem podle pokynů vybrala v galanterii dva odstíny fialové a krémovou s tím, že si vybere pak kombinaci sama... a musím přiznat, že se mi ty barvy líbily už jen tak v klubíčkách... a když potom zbylo něco materiálu, tak jsem ještě Káje uháčkovala další čepičku-klobouček...
... a co se nestalo, já najednou zjišťuji, že ta fialová je moc pěkná barva!
